Vlajkové lodi Citroënu – 1. část: Citroën XM








Solido: Citroën XM z roku 1989 (světle šedý)

XM byl uveden na trh v roce 1989, aby převzal štafetu vlajkové lodi po dosluhujícím téměř 15 let vyráběném CX. Po ukončení výroby XM v roce 2000 neměl Citroën vůz kategorie vyšší třídy a tuto roli musely převzít maximálně vybavené vozy Citroën Xantia a C5, tedy vozy pouze vyšší střední třídy. Důstojným pokračovatelem luxusních limuzín Citroën se stal až Citroën C6 uvedený v roce 2005. V tomto článku se podíváme na vozy XM, Xantia a C6 a jejich zmenšeniny v měřítku 1/18. Rozmezí mezi vznikem modelů je od roku 1990, kdy byl zahájen prodej modelu XM Solido 1/18 do roku 2006, kdy vyšla modelově první barevná verze Citroënu C6 1/18 od Norev. Stejně jako jejich vzory i zmenšeniny aut prošly velkým vývojem, což dokládá i tento článek.



Citroën XM

K sedmdesátému výročí existence značky Citroën (1989) byl představen dlouho očekávaný nástupce CX, velmi avantgardně tvarovaný Citroën XM. Návrh jeho stylistického řešení nejlépe zvládl Bertone, který se rozhodl pro dosud netradiční styl výrazně klínovitého profilu s „obnaženým“ zadním kolem. Tento návrh se zdál vedení Citroënu dostatečně avantgardní a tak bylo rozhodnuto o jeho realizaci. Základní Bertoneho návrh byl předán vlastnímu designérskému centru, které je mělo dopilovat do sériové podoby. Doslova za pět minut dvanáct bylo rozhodnuto i o změně jména z předpokládaného DX na XM. Nový vůz udivoval nejen vynikající aerodynamikou (součinitel odporu 0,28), ale i úžasnými vlastnostmi zdokonaleného hydropneumatického odpružení, u dražších verzí doplněných systémem Hydractive. Proti do té doby používané soustavě s jednou sdruženou pružící jednotkou pro každé kolo přibyla pro každou nápravu ještě další pružící jednotka a 2 tlumiče. Zapojováním či vyřazením této další jednotky u náprav se pak měnila charakteristika mezi komfortním a „sportovním“ naladěním podvozku. Tuto změnu bylo možné provést jednak spínačem u řadící páky nebo mohlo rozhodování o charakteru pružení přejít plně do rukou automatiky, která se rozhodovala na základě výstupních informací z několika čidel. Snímána byla např. poloha plynu, úhel a rychlost natočení volantu, čidlo okamžité rychlosti či zapojení brzd…







Solido: Citroën XM z roku 1989 (tmavě zelený)
Pro nový model byla charakteristická dosud nevídaná příprava výroby: cca 50% plechů karoserie bylo oboustranně pozinkovaných, cca 30% galvanizovaných. Celá karoserie byla v kataforezní lázni opatřena povlakem o 200% vyšším než u většiny do té doby používaných postupů. Podvozek karoserie byl chráněn velmi odolnou bitumenovou vrstvou chránící před většinou mechanických a chemických vlivů. Velmi velká pozornost byla věnována tuhosti karoserie a počítače provedly kolem 600 kompletních pevnostních výpočtů. V době svého uvedení na trh byl XM jedním z nejbezpečnějších vozů svého segmentu…

Interier byl navržen podstatně méně avantgardně, nicméně úlohy nástupce velmi komfortního CX se zhostil na výbornou: vnitřní šířka ve výši loktů přesahovala 150cm, délka od pedálů po opěradla zadních sedadel pak 180cm. Mimořádně pohodlná „citroënovská“ sedadla byla rozměrná a potažena velurem, klasickou kůží či alcantarou. Pro vyšší stupně výbav byla vyvinuta samočinná klimatizační soustava od firmy Valéo a množství dopravovaného vzduchu pak mohlo tvořit až rekordních 550 krychlových metrů za hodinu! Zvláštností bylo i „falešné okno“ za zadními sedadly, které tvořilo další hlukovou i teplotní bariéru: Při otevřeném kufru tedy na cestujících netáhlo. Typická byla i velkoryse dimenzovaná informační soustava palubního počítače. Autoradio mohlo mít ovládání přímo na jednoramenném volantu. Již základní výbava byla velice bohatá a odpovídala vrcholu výrobního programu Citroenu.








Solido: Citroën XM z roku 1989 (tmavě šedý)
O pohonné agregáty se XM musel dělit se svým koncernovým konkurentem Peugeotem 605.
Nejprve se pod kapotou objevil vidlicový šestiválec o objemu 3,0 l, který dával největší výkon 123 kW (167 k) ve dvanáctiventilové verzi a dokonce 147 kW (200 k) se čtyřiadvacetiventilovým rozvodem. Od roku 1990 se montoval řadový čtyřválec o objemu 2,0 l, který se stal základní pohonnou jednotkou. Disponuje největším výkonem 89 kW (121 k) a přes značné rozměry a pohotovostní hmotnost není vůz brzdou provozu. V témže roce se velký Citroën dočkal dieselů o objemu 2,1 l: motor s atmosférickým plněním vyvíjí výkon 60 kW (82 k), turbodiesel se chlubí hodnotou 80 kW (109 k). Od roku 1992 se ke slovu dostal zážehový čtyřválec 2.0 Turbo s výkonem 104 kW (141 k). Přepracováním modelu v roce 1994 došlo k drobným změnám, například výkon základního „dvoulitru“ vzrostl na 97 kW (132 k) a u jeho přeplňované verze na 108 kW (147 k). Současně byl z nabídky vyřazen atmosférický diesel a rodina vznětových motorů se rozrostla o nový čtyřválcový turbodiesel, který z objemu 2,5 l poskytoval největší výkon 95 kW (129 k). Poslední modernizace v roce 1997 přinesla vyřazení motorů 2.1 DT a 3.0 V6, přičemž maximální výkon čtyřiadvacetiventilového šestiválce poklesl na 140 kW (190 k) kvůli nutnosti snížit emise. Převodovka byla zpočátku jen přímo řazená, později výrobce nabídl i 4st. samočinnou.

Během let byl samozřejmě XM průběžně modernizován. V roce 1991 se objevila verze kombi (break), větší modernizace s mírným faceliftem byla v roce 1994, přišly airbagy, změny na motorech atd. Ze scény XM zmizel až v roce 2000.

Dodnes udivuje komfortem cestování a především velkým charismatem… Ve své době se jednalo o vůz vrcholné technické úrovně, jak ostatně bylo u výrobce zvykem. Titul auto roku 2000 mluví za vše a jen málo vozů se jim může pyšnit. Celkový počet vyrobených XM skončil na čísle 333 405.



Solido: Citroën XM 1/18










Solido: Citroën XM z roku 1989 (modrá metalíza)


Tento model patřil mezi první počiny společnosti Solido v nově se rozvíjejícím měřítku 1/18. Solido jej vydalo společně s vozem Peugeot 605 v roce 1990 tedy pouhý rok po uvedení skutečného Citroënu XM. Model vznikl pouze v jedné karosářské verzi, kombi výrobce nevyráběl. Byl dodáván s aršíkem kovových samolepek, kterými si sběratel polepil veškeré sloupky kolem oken a aršíkem obtisků s logy a nápisy na páté dveře – krásná to doba, kdy model nestačilo pouze vyndat z obalu do vitríny. Již tehdy měl model otevírací přední kapotu a kufr. Motor je zobrazen postaru na plastové destičce a doplněn o několik dalších dílů. Protože kapota je zapuštěna zároveň s přední maskou, otevírá se pomocí malé tyčky za předním nárazníkem na podvozku modelu. Dále XM otevírá zadní páté dveře, kde je vidět jak skleněná mezistěna kufru tak objemný kufr. Podvozek je znázorněn velmi jednoduše jedním výliskem, který doplňuje celý výfukový systém z chromového plastu. Citroën XM je odpružen, nemá funkční řízení ani regulaci světlé výšky karosérie. Odpružení je s velmi dlouhým chodem a lze imitovat vůz kleslý na zem, ale pouze stálým tlakem na model. Kola jsou připevněna ještě postaru na klasické kovové osičky. Interiér je poplatný době vzniku, tvoří jej plastový odlitek do kterého jsou přidána sedadla, řadící páka a volant. Tím, že dveře jsou napevno a model má kouřová okna není ani moc jednoduchý interiér znatelný a nekazí dojem z modelu. Přístroje palubní desky tvoří samolepka. Karoserie je sendvičového typu a boční ochranné lišty a chromové proužky jsou proloženy po celé délce modelu. Tím je zajištěno jejich přesné umístění, doléhání a celkově velmi dobrý dojem. Negativem takového řešení je nemožnost otevírání dveří vozu. Světla a zadní křídlo působí velmi pěkně a uceleně. Model má velmi mnoho detailů a je kvalitně zpracován, i lak je velmi kvalitní a bez chyb. Karoserie se vyráběla v několika barevných verzích – zelená, šedá, tmavě šedá a modrá, vše metalizované barvy. Všechny modely vznikly ještě ve Francii, model se v Číně nikdy nevyráběl. Dále se objevují verze s typicky žlutými předními světly, jako dodatečná úprava sběratelů na základě francouzských předloh.










Solido: Citroën XM ročník 1989 (vydán 1990,ref: 8501)
Závěr:


Na modelu je dnes již vidět doba jeho vzniku v roce 1990, ale tím, že jeho nástupce ještě není a model se již nevyrábí, je sběratelská cena již dost vysoká. Zachovalé exempláře se dobře prodávají a zároveň pro případné zájemce špatně shání. Fandům této značky by XM ve sbírce chybět rozhodně neměl. V dalším díle se zaměříme na Citroën Xantia, který musel chvíli zastávat pozici nejvyššího vozu značky.


 


Text: B@RT, foto: Tomáš Válek


Všechny texty a fotografie podléhají autorským právům a je možné je použít s uvedením linku na server www.diecast.cz u každé fotografie nebo citace. Jinak jen se souhlasem www.diecast.cz.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *