Lledo – druhý příchod Jacka Odella

Po překonání první velké krize Jack Odell, duchovní otec nejúspěšnějších modelových řad značky Matchbox, odešel v roce 1973 do důchodu. Přestal tak sice bezprostředně ovlivňovat další vývoj nových modelů a celkové řízení společnosti Lesney, přesto se o její situaci nadále živě zajímal. Zejména mu nebyla lhostejná série ypsilonek, která mu přirostla k srdci nejvíce, a u níž prosadil dokonce i do té doby neznámé slovo „yesteryear“.

V roce 1982 vyvrcholila další vážná krize společnosti Lesney a finanční problémy ji přivedly do situace, jež bezprostředně hrozila úplným krachem.Jack Odell nesl tuto situaci velmi těžce a dokonce se snažil svou mateřskou firmu finančně zachránit, to však již bylo v té době nad jeho síly a finanční možnosti. Celou společnost včetně chráněných značek odkoupila společnost Universal Toys hongkongského podnikatele Davida Yeha. Ten využil světově proslulé značky a svou společnost transformoval na „Matchbox International Ltd.“ Převážná část výrobního zařízení se přesunula z Anglie na východ. Za této situace se Jack Odell rozhodl jednat. Spojil se Burtem Russelem a odkoupil zpět od společnosti D. Yeha část výrobního zařízení, které nechal převézt zpět do Enfieldu v Anglii. Nechal zaregistrovat novou firmu Lledo a v roce 1983 bylo vše připraveno pro zahájení výroby „čistě anglických“ historických kovových modelů. Lledo je jednoduchý anagram Jackova příjmení, který údajně používal jako svůj volací znak při komunikaci za druhé světové války v Africe.

Modýlky v nové sérii Days Gone mají své neopakovatelné kouzlo, i když se v té době již na trhu objevovaly modely mnohem přesnější, detailnější a hlavně v jednotném měřítku. Pokud se podíváte na kolečka černého Fordu T vlevo, jistě pochopíte, proč byly DG pro milovníky klasických ypsilonek tak atraktivní.  Uprostřed GMC Tanker v provedení pro Chevron a vpravo Dennis z pozdějšího období výroby.

Světově proslulá značka „Models of Yesteryear“ zůstala v rukou D. Yeha, který ji samozřejmě dále využíval. Proto musel J. Odell vymyslet novou obchodní značku, a přišel se označením „Days Gone“, zkráceně DG. Nemohl ani využít staré formy Lesney, neboť autorská práva mu již paradoxně nepatřila, musel tedy pro všechny své oblíbené modely vytvořit formy nové. Nutno přiznat, že se mu právě u nich již většinou nepodařilo dosáhnout podmanivosti svých původních konstrukcí, a v mnoha případech je patrné hrubější zpracování a zjednodušení tvarů. Musíme si ovšem také objektivně uvědomit, že DG na rozdíl od klasických ypsilonek si opravdu musely na sebe vydělat, takže jejich konstrukce musela být mnohem méně nákladná. Také měřítko je znatelně odlišné, modely jsou až na výjimky v porovnání s ypsilonkami menší. Přesto byla série DG zejména v počátcích docela úspěšná. Mnoho ortodoxních sběratelů „angličáků“ bylo děním kolem transformace společnosti Lesney v nadnárodní společnost Matchbox International rozčarováno a demonstrativně odmítlo modely z nové produkce nadále sbírat. Vděčně tedy sáhli po nové anglické značce a vrhli se na sbírání modelů firmy Lledo. Osobně jsem znal případy, kdy sběratelé přecházeli od matchboxů na značku Lledo mimo jiné také proto, že se jim nelíbila nová marketingová strategie vytváření velkého množství dalších variant jen různým zbarvením a odlišnými potisky. Pohříchu se bohužel velmi brzy setkali s touto praxí u značky Lledo v míře mnohem vrchovatější.

V nové firmě Odella nikdo nebrzdil, a tak mohl naplno rozvinout svou nostalgickou lásku k parním strojům a koňským povozům. Nejenže znovu vytvořil většinu svých kreací ze začátků série yesteryear, ale přibylo mnoho modelů zcela nových. Pokud bychom parafrázovali někdejší údajné vyjádření bývalého společníka Leslieho Smithe, konstatovali bychom, že to v sérii DG klape kopyty mnohem více. J. Odell samozřejmě využil všech svých znalostí a zkušeností z doby působení v Lesney. Konstrukce modelů je velmi podobná, zůstává charakteristické nýtování součástí a zejména nádherná kovová kolečka s plastovými obručemi, o jaké ypsilonky již dávno přišly. Přesto se nemohl zcela vyhnout zvýšenému využití plastů, celokovové konstrukce by byly neúměrně nákladné. Plastové bývají hlavně spodní části modelů, ale horní „viditelné“ díly karoserie tvoří stále poctivý kov. Modely modernějších předloh již mívají kola s plastovými disky a na některých se nacházejí i obruče z měkčeného plastu. Přetrvává naneštěstí i hlavní nešvar, a to konstrukce „na krabičku“ bez sjednocujícího měřítka zmenšení.

Fowler patřil k nejoblíbenějším modelům Jacka Odella. Nemohl tedy chybět ani v sérii DG. Vpravo stojí pro srovnání původní ypsilonová „šoumenka“. Třebaže DG je v tomto případě dokonce o něco větší, vybarvenější, s otáčecí přední nápravou a na kolech má navíc ochranné pásy, objevují se na něm již plastové části. Pravověrný vyznavač diecast modelů, pokud by měl volit, zde dlouho váhat nebude.

Později nastoupila druhá série „Vanguards“, zaměřená na klasické anglické automobily, i když se zde výjimečně nacházejí i modely představující zahraniční konkurenci. Neocenitelnou výhodou je jednotné mezinárodně uznávané měřítko 1:43, velké nákladní automobily jsou konstruované v měřítku 1:64. Rozměry krabiček jsou sice opět standardizované, ale nejen každý typ, ale i dokonce každá varianta má svou krabičku, na níž je příslušný model vyobrazený. To dává sérii Vanguards velký sběratelský potenciál zejména do budoucna.

Bohužel situace na globalizovaných trzích je neúprosná a prosazení se proti levnější a stále atraktivnější produkci z východu bylo rok od roku těžší. J. Odellovi se podařilo výrobu udržet poměrně dlouho až do roku 1999, kdy jeho firma zkrachovala. Výrobu modelů poté převzalo kapitálově mnohem silnější konsorcium vzešlé z někdejšího konkurenta Mettoy a zařadilo všechny modely z forem Lledo pod značku Corgi.

Ford Tranzit v provedení jako servisní vůz ze série Vanguards.V porovnání s běžnými osobními vozy je v měřítku 1:43 samozřejmě větší, ale krabička standardních rozměrů stále ještě stačila. Na každé krabičce série Vanguards je na čele i bocích fotografie vložené verze modelu, což je sběratelsky velmi přitažlivé.

Nedlouho před krachem se podařilo firmě Lledo zařadit novou sérii nazvanou „Trackside“. Její postavení vůči sérii DG je obdobné jako postavení série Major Pack vůči sérii 1-75 u Lesney. Jsou v ní zařazené „delší“ modely, často tahače s přívěsem nebo návěsem, ale objevují se i jiné typy. Opět zde není dodrženo jednotné měřítko zmenšení.

Kromě těchto tří základních sérií existuje ještě i celá řada tzv. promotional modelů nebo i menších sérií vydaných k nějaké konkrétní příležitosti. Většinou se jedná jen o jiné barevné provedení, ale na některých modelech lze nalézt i konstrukční odlišnosti. Nejzajímavější jsou zcela nové konstrukce, které žádná ze základních řad neobsahuje. Mnohdy mívají i odlišné balení. Modely Lledo také využívaly ke své propagaci i jiné společnosti. V těchto případech krabičky modelů nesou název propagované firmy.

Zcela výsadní postavení má speciální kolekce pro americký petrolejářský gigant Chevron. Pro každý rok vyšla vždy kolekce tří modelů, první v roce 1990, poslední byla připravená na rok 2000, takže se jedná celkem o 33 modelů. Zejména exempláře z posledních tří let jsou velmi vzácné. Na mnohých modelech právě této kolekce naleznete jedinečné konstrukční úpravy. Krabičky Chevron se na první pohled jeví jednotné, ale na každé je z boku uvedené jméno modelu a zadní část obsahuje krátký popis, pro každý typ jiný.

Ford V-8 Semi Truck s tímto typem návěsu opravdu najdete pouze v sérii Chevron. Pochází ze závěrečného období, je velmi vzácný a pro mnoho našich sběratelů dlouho působil jako přízrak. Domnívali se, že skončil ve stádiu předprodukční přípravy. Je neuvěřitelné, že se do běžné krabičky vůbec vejde. Vpravo stojí krabička jiného modelu série Chevron, na jejíž zadní straně vidíte konkrétní popisku k vloženému modelu a tato je pro každý model jiná.

Po převzetí výroby „propašoval“ Corgi do sérií DG a Vanguards i některé své formy. Ovšem ze srovnání jasně vyplývá, že na umění geniálního mága „diecast“ modelů J. Odella hned tak někdo nemá, byť mnohé netvořil sám, ale vznikaly pouze pod jeho taktovkou.