Péče o diecast modely – část 2. Čištění „suchou metodou“

Před vlastním čištěním je vhodné zbavit prachu a dalších nečistot stůl, na kterém budeme pracovat. Kromě čistících pomůcek a modelu by na něm nic nemělo překážet. Při čištění je zároveň vhodné používat bavlněné rukavice, aby nám prach neulpíval na vlhkých rukou a nepřenášel se tak na další modely. Jako čistící prostředky lze použít hadřík, štětec, vysavač, stlačený vzduch a statickou elektřinu.

Hadřík

Hadříkem lze zbavit prachu pouze větší plochy karoserie bez velkého množství nerovností. Vhodnou látku také použijeme jako podložku pod čištěný model, aby nám necestoval po stole a aby se očišťovaný prach dál nevířil vzduchem. Na čištění modelů nebudeme používat manželčinu prachovku, protože je v ní jistě víc prachu, než je na našem modelu. Může také obsahovat syntetická vlákna, která jsou tvrdá a mohla by modelu spíš uškodit. Na své modely si tedy opatříme svou „prachovku“ ze 100% bavlny. Při čištění nebudeme příliš tlačit zejména na hranách modelu. Je na nich totiž jen nejtenčí vrstva laku a hrozí její prodření. Jak film barvy na hranách tenký, je dobře patrné zejména na modelech nejsvětlejších barev, jakými je třeba bílý Y-10B Mercedes Benz 36-220 nebo světle žlutý Y-16A Spyker.            

Štětce

Velmi osvědčeným bojovníkem s prachem je štětec. Doporučuji opatřit si alespoň tři typy:
– velký kulatý nebo oválný;
– střední plochý nebo oválný;
– tenký.

Stejně jako u hadříku dbáme na to, aby štětce měly přírodní vlas a nikoliv syntetický. Širokou škálu takovýchto štětců nejdete v obchodech s kosmetikou. Opět se vyplatí pořídit si svoje čistící štětce, pokud si nechcete model přepudrovat štětcem manželky nebo přítelkyně. Velký kulatý či oválný štětec použijeme na prvotní, celkové oprášení modelu. Další velikosti štětců již volíme podle toho, jak je obtížné dostat se k detailům a tvarovým nerovnostem. Pokud budete čistit více modelů za sebou, nezapomeňte štětec pokaždé zbavit prachu. Totéž platí i pro hadřík.

Různé velikosti štětců s přírodním vlasem	Největší štětec použijeme na první celkové oprášení
V záhybech použijeme menší štětec	Nejtenčí štětec na detaily

Vysavač

Ano i vysavač lze použít, ale má to svá úskalí. Především nepoužijeme klasický vysavač, ale jeho akumulátorovou zmenšeninu, kterou můžeme zakoupit v obchodech s počítačovou technikou nebo s autopříslušenstvím. Nabíjí se buď ze sítě 220V nebo mají konektor do automobilové zásuvky 12V. Tyto vysavače jsou zpravidla vybaveny sadou různých kartáčků. Ty se však hodí k čištění skutečného vozu a nikoli našeho modelu, protože mají tuhé, syntetické vlasy.

Vysavač nám také může nechtěně nasát uvolněné drobné součástky modelu. Proto je vhodné vyrobit si vhodný sací „adaptér“. Ústí malých akumulátorových vysavačů bývá ve většině případů kónické. Adaptér proto musí mít tvar kužele, který jednou stranou navlečeme na kónické ústí vysavače a na druhý konec navlékneme hadičku z měkčeného PVC. Podobný adaptér si vyrobíme snadno, rychle a levně sami. Budeme potřebovat hadičku z měkčeného PVC (dá se koupit v akvaristice), kuchyňské gumové rukavice a sanitární silikon v kartuši.

Z rukavice odstřihneme jeden prst, který navlékneme na libovolnou trubičku odpovídajícího průměru (použil jsem „futrál“ od doutníku). Uprostřed prstu propíchneme hrotem otvor a do něj zasuneme PVC hadičku v délce asi 2 cm. Na hadičce asi 2 cm od „prstu“ uděláme pomocný lem ovinutím keprovou páskou. Do takto vymezeného prostoru (mezi koncem „prstu“ a keprovou páskou) naneseme z kartuše silikon, který pak vyhladíme prstem smočeným v saponátu do tvaru kužele a necháme 24 vytvrdnout.

Pak již jen stačí gumový „ prst“ nasadit na ústí vysavače, zastřihnout vhodnou délku hadičky  a můžeme vysávat. Hadička je měkká a ohebná, takže nepoškodíme lak a díky její ohebnosti se dostaneme i do hůře přístupných míst. Vysávání je vhodné kombinovat s čištěním štětcem, protože je prach od štětce rovnou odsáván a nevíří vzduchem. 

Pomůcky k výrobě adaptéru	Uříznem „prst“ z rukavice, připravíme hadičku a keprovou pásku	Prst navléknem na trubičku, vyřízneme otvor, do něj zasunem hadičku a keprovkou vytvoříme pomocný lem

Hotový adaptér po vytvrdnutí silikonu	A můžem vysávat….

Stlačený vzduch

S proudem vzduchu musíme nakládat obzvlášť opatrně. Je to dobrý sluha, ale zlý pán! Stlačeným vzduchem můžeme velice efektivně odstranit prach prakticky ze všech míst modelu. Jako zdroj stlačeného vzduchu použijeme formu spraye, kterou lze zakoupit v obchodech s elektronikou a výpočetní technikou. Nikdy nepoužijeme klasické kompresory, neboť mají příliš vysoký výstupní tlak a vzduch může obsahovat příměsi oleje! Čištění stlačeným vzduchem musíme natrénovat na nějakém „vraku“ modelu, abychom zjistili správnou vzdálenost od modelu a délku ofukování.

Vhodnou vzdáleností v podstatě regulujeme tlak vzduchu dopadajícího na model. Příliš velký tlak dokáže vystřelit obvykle volné plastové sedačky z ypsilonek jako projektil. Délkou ofuku regulujeme jeho výstupní teplotu. Stlačený vzduch se totiž při značné výstupní rychlosti silně a rychle ochlazuje, takže hrozí poškození modelu nízkou teplotou. Proto ofukujeme model ze vzdálenosti cca 20 cm v krátkých dávkách. U lahviček bývá ještě plastová trubička pro foukání do nepřístupných míst. Tu ale nedoporučuji používat, protože na jejím konci kondenzuje chladný vzduch a kapičky vody jsou pak odstřikovány směrem k modelu. 
 
Statická elektřina

Statická elektřina nám může také pomoci od prachu. Budeme k tomu potřebovat jen štětec. Princip je shodný s mopem na prach, který se při otěru nabíjí a přitahuje elektricky opačně orientované částice prachu. Tento postup použijeme zejména k čištění oken větších modelů, u kterých se nedají otevírat dveře, ale chybí jim boční okénka. Štětcem přejíždíme například po čelním okně, tím „nabijeme“ štětec, kterým potom tahem k hraně okenního rámu „vytáhneme“ prach z vnitřní strany okna.

Z dalších pomůcek, které nám ulehčí práci, a to nejen při čištění modelů, doporučuji zejména dobrou lupu, nebo ještě lépe stolní lampu s integrovanou lupou, abychom měli volné ruce. Dále jsou to různé typy modelářských „třetích ruk“, tedy stolní držáky polohovatelné díky kloubu. Model ovšem neuchycujeme přímo do svorky, ale například přes hadřík nebo umělou jelenici, aby nedošlo k odření laku. Sám při čištění kombinuji několik postupů. Napřed model „nahrubo“ opráším největším štětcem, potom menšími štětci na hůře přístupných místech, následuje vysavač a závěrečné rychlé ofouknutí. Na závěr všechny čistící pomůcky zbavím prachu a uložím do prachotěsné krabice.