Péče o diecast modely – část 4. Ochrana před UV zářením

0 MATCHBOX,

Světlo


Světlo je definováno jako elektromagnetické vlnění. Rychlost kmitání, neboli vlnová délka je základní parametr tohoto vlnění. Pro lidské oko je viditelný jen úzký rozsah vlnových délek – od cca 380 nm do 740 nm. Záření kmitající pomaleji o vlnové délce 790 nm až 0,3 mm nazýváme IR zářením (z anglického infrared – infračervený). Spektrální oblast vlnových délek od 10 do 390 nm nazýváme UV zářením (z anglického ultraviolet – ultrafialový).

 






















10-390 nm 390-440 nm 440-485 nm 485-500 nm 500-565 nm 565-590 nm 590-625 nm 625-790 nm 790 nm-0,3mm
UV               IR
Tabulka spektra záření včetně UV a IR lidským okem neviditelných.  

Reálné denní světlo se však neskládá jen z jedné jediné frekvence záření , ale obsahuje široké spektrum všech možných vlnových délek včetně malé části těch neviditelných UV a IR.


Barvy

Přestože různé předměty, které nás obklopují, žádné viditelné světlo samy obvykle nevyzařují (mimo světelné zdroje) vidíme je barevně. Pozorujeme tedy světlo ( jeho určitou vlnovou délku), které se od tohoto předmětu odrazí. Různé povrchy předmětů však neodráží všechny vlnové délky světla stejně, některé vlnové délky pohlcují zcela, některé jen zeslabují, některé odrazí téměř beze změny. Pro lidské oko jsou charakteristické znaky pozorovaného předmětu tvar a barva. Aktuální barva předmětu je dána dvěma faktory:


  1. Barvou (spektrem) světla, které předmět ozařuje


  2. Schopností povrhu předmětu odrážet jen některé vlnové délky a tím měnit spektrum světla

Barva světla odraženého od předmětu je dána jednak jeho schopností odrážet různé složky spektra ale i barvou světla, které předmět ozařuje. Proto barvu našeho modelu vidíme jinak při rozptýleném denním světle a jinak při umělém osvětlení. Proto se často stává, že má model na fotografii i dost podstatně odlišný odstín, než když si ho prohlížíte v ruce.


Co je UV záření


Ultrafialové záření (UV) objevil na počátku 19. století německý fyzik J. W. Ritter. Zdrojem UV záření jsou tělesa rozžhavená na velmi vysokou teplotu. UV záření v přírodní formě vzniká jako součást slunečního záření. Zdrojem ultrafialových paprsků mimo  Slunce mohou být i jiné zdroje, jako některé druhy výbojek, zářivek, LED diod atd (tento fakt musíme mít na zřeteli i při volbě umělého osvětlování modelů!).

UV záření dělíme na:

  • UVA (dlouhovlnné 315 – 400 nm) – není absorbováno ozonovou vrstvou a cca 90-99% dopadne na Zemi. Vyvolává podráždění kůže a má i vliv na možný vznik melanomu.

  • UVB (středněvlnné 280 – 315 nm) – částečně absorbováno ozonovou vrstvou a cca 1-10 % dopadne na zemi.Vyvolává akutní poškození kůže, je silnější a intenzivnější v létě, je příčinou spálení kůže a vzniku melanomu.

  • UVC (krátkovlnné 280 – 100 nm) – je pohlcováno ozónovou vrstvou

Z toho vyplývá, že UV záření dopadající na Zemi je tvořeno UVA a UVB zářením. Jeho intenzita je mimo jiné dána souhrnem mnoha dalších okolností jako jsou, nadmořská výška, oblačnost, roční období. Mimo kladné vlastnosti má UV záření také i negativní, které nás navíc se ztenčující se ozonovou vrstvou stále více znepokojují.


Vliv UV záření na stálost barev

UV záření bombarduje povrch předmětu fotony a dochází k fotochemickému jevu a rozrušení chemických vazeb s jejich trvalým poškozením. V našem případě tedy rozrušení vazeb v použitých barvách k nástřiku modelů, potisku krabiček a barviv v plastových dílech. Barva samotná je dosti složitá sloučenina pigmentů, barviv, pojiv a dalších aditiv.

V dřívější době, kdy se vyráběly dnes už historické modely, nevěnovali výrobci ještě velkou pozornost vlivu slunečního záření (zejména jeho UV složky) na stálost barvy. Mnohdy navíc koncipovali kovové modely jako hračky a nikoliv jako artefakty, které budou cílem sběratelů i po době delší než půl století. O to více dnes musíme vědět, jak předcházet škodám v našich sbírkách, které způsobuje „světlo“.


Omezování UV záření

Naše sbírky mohou ovlivnit především dva zdroje UV záření – dopadající sluneční záření a vybrané druhy umělého osvětlení (světelných zdrojů). V dnešní době můžeme oba zdroje UV záření účinně eliminovat. Sluneční záření a jeho účinky lze potlačit několika způsoby:

  • umístěním sbírky mimo dopad přímého slunečního záření (nejlépe na stranu, kde je vlastní okno)

  • zatemněním (závěsy, žaluzie, rolety)

  • ochrannou fólií proti UV záření
Poslední alternativa se jeví jako nejefektivnejší z několika hledisek:

  • pohlcuje UV záření až z 99,5%

  • zabraňuje přehřívání místnosti v létě

  • v zimě naopak pomáhá udržet teplo v místnosti
Pokud fólii aplikujeme přímo na okna máme prakticky „ošetřenou“ celou místnost, což je vhodnější, než kdybychom aplikovali fólii na jednotlivé vitríny. Tyto fólie se dnes v širokém měřítku uplatňují ve výlohách obchodů, muzeích a galeriích. Při volbě umělého osvětlení musíme mít na paměti, že některé světelné zdroje mohou také vyzařovat UV záření o různé intenzitě. Proto je vhodné před jejich instalací načerpat potřebné informace nejlépe od výrobců těchto zdrojů. To by v dnešní době multimédií neměl být problém. O dalších vlastnostech světelných zdrojů pro osvětlování naších sbírek se zmíním příště, neboť tato problematika je také značně obsáhlá a zaslouží si vlastní článek.

text a foto Zbyněk Tomeček


Související články:


Péče o diecast modely – část 1. Prevence, zásady vystavování a skladování


Péče o diecast modely – část 2. Čištění „suchou metodou“


Péče o diecast modely – část 3. Čištění „mokrou metodou“


Všechny texty a fotografie podléhají autorským právům a je možné je použít s uvedením linku na server www.diecast.cz u každé fotografie nebo citace. Jinak jen se souhlasem www.diecast.cz.

About The Author

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *