Citroën nové generace: Citroën BX
Citroën BX (1982 – 1994)
Citroën BX byl představen s velkou bombou 23. září 1982 pod Eiffelovou věží v Paříži. Původní uvedené modely na trh byly BX, BX14 E a BX14 RS, později BX 16 RS a BX 16 TRS. Motor, převodovka a podvozek byly různé v závislosti podle modelu a vůz těžil ze společných dílů koncernu PSA (Peugeot + Citroën). Tisk označoval vozidlo jako „Citroën nové generace“, který těžil výhody z „použití společných motorů, převodovek a podvozků, efektivní výroby“ zároveň se „zachováním vlastností typických pro Citroëny“ a s výbavou „hydropneumatickým odpružením, kotoučovými brzdami s posilovačem na všechny čtyři kola a aerodynamickou karosérií“.
Předcházející modely byly častokrát kritizované pro malou odolnost vůči korozi a slabou spolehlivost dílů. Použití plastů u karosářských dílů vedlo k neobvykle lehké karosérii –
Citroën popisoval tvar svého BX-a, dílo Bertoneho, jako „půl cesty mezi uměním pro umění samotné a ultra banálním stylem“ který „ukazuje originalitu bez výstřednosti“. Interiér byl světlý, vzdušný a prostorný a palubní deska v pravém Citroënovém stylu sdružovala všechny malé kontrolky a ovládače do primárních skupin, soustředěných okolo volantu. Byl posledním představitelem koncepce představené s modelem CX a později použité ve vozech Visa, GSA a Axel. Jeho „Ufo kokpit“ v první verzi je dodnes nezaměnitelný. Vůz vznikl v klasické 5 dveřové verzi, poté jej doplnil kombi, které používalo řadu shodných dílů a vrcholem byla jeho verze 4×4, která pro lehkost vozidla z možností měnit světlou výšku z něho udělala úplný tank do špatně sjízdného terénu.
Vůz dostal díky použitým plastovým dílům například kapotě, střeše i třeba pátým dveřím neuvěřitelnou pohotovostní hmotnost 990Kg (pro klasickou verzi). Byl velmi prosklený, výbava byla na svou dobu velmi velkorysá – klimatizace, elektrická okna, elektrické střešní šíbry a mnoho dalších vymoženosti. Jako nástupce GS mohl měnit světlou výšku vozu a hydropneumatické odpružení je neustále udržovalo bez ohledu na zatížení vozu. Nezvyklosti na svoji třídu bylo použití kotoučových brzd na všech kolech, což není obvyklé dodnes.
V březnu 1984 byl uveden na trh model BX18 RD s dieselovým motorem. Pro rok 1985 byl uveden na trh model BX18 GT s benzínovým motorem pro zákazníky, kteří požadovali vyšší výkon. V tom samém roce model BX Leader nahradil modely BX a BX14, přičemž motor a převodovka byly stejné jako u modelů BX14. Model BX Estate (Break, kombi) byl uveden v druhé půlce roku 1985 ve dvou verzích, BX16 RS Estate a BX16 TRS Estate. Speciální model 4WD byl určený jako vozidlo pro rally, BX4 TC měl premiéru společně s modelem s dvojitým karburátorem BX Sport.
Velká změna proběhla v roce 1986 kdy původní verze s hranatým nárazníkem a menšími oranžovými blikači byla nahrazena novou verzí, změnil se drobně exteriér a největší změnou prošel interiér vozu, který byl celý přepracován a některé technické prvky jsou upraveny.
Změny pro modely roku 1987 obsahovaly i představení BX 19 GTi se vstřikováním paliva, BX19 GTI (Soupases) se 16-ventilovým motorem a vstřikovacím systémem Motronic, a náhradu modelu BX19 GT modelem BX19 TRS. Palubní deska označená jako I byla nahrazená značkou II, která zaznamenala menší ergonomické změny a zlepšení viditelnosti indikátorů. ABS byl nabízen jako dodatečná bezpečnostní výbava. V tomto roce 1988 bylo uvedení BX Turbo Diesel 1.7 s intercoolerem a ABS. BX14 dostala nový motor s výkonem 72 kw. V roku 1989 byly představené modely BX4x4 s pohonem čtyř kol a BX16 GTi. Začátkem roku 1990 byl na trh uveden model BX19 TZi vybavený katalyzátorem výfukových plynů. Modely TRS, TRE, TGS, RS, RE byly nahrazené modely TZI, TGI, TGE. Na rok 1992 byly do spektra nabízených aut přidané i modely BX16 TXi vybavené katalyzátorem v provedení Saloon a Estate. V roce 1994 byla výroba Citroënov BX ukončena a nahrazená výrobou větší Xantie.
Vyprodukovaných bylo více než 2,5 miliónu aut, čímž se uvedený typ stal po 2CV nejpopulárnějším Citroënem všech dob.
Na všech modelech jsou motor a převodovka uložené vpředu příčně a pohánějí přední kola prostřednictvím dvou hřídelí. Převodovka byla dodávaná buď jako 4 anebo 5-rychlostní manuální, anebo 4-rychlostní automatická.
Všechny modely jsou mimořádně pohodlné při jízdě díky hydropneumatickému pružení a luxusnímu uspořádání interiéru. Unikátní design odpružení je samovyrovnávací a světlá jízdní výška je automaticky udržovaná během libovolných jízdních a terénních podmínek. Úroveň světlé výšky je možné měnit i ručně při jízdě v nerovném terénu a umožňí i pohodlnou výměnu kol.
Návrh Citroënu BX pochází z domu mistra Bertoneho. Částečně to bylo dílo Marcella Gandiniho, který navrhoval i legendární Lamborghini Coutach.
Na závodním poli vzniklo několik speciálů, kde BX 4TC Evo byl závodním speciálem Citroën v skupině B šampionátu v rallye. 4TC Evolution bylo klasifikováno spolu s 4TC (série 200 aut). Auto bylo oficiálně představeno Citroënem v listopadu 1985 pro Mistrovství světa v rallye 1986. Ani jeden z vozů ale nedojel při Rallye Monte Carlo 1986 do cíle. Při druhém závodě dokončil jeden vůz na šesté pozici a při dalším závodě opět nedojela ani jedna posádka. Automobily se pak objevovaly jen na regionálních soutěžích ve Francii a po zrušení skupiny B přestaly být nasazovány.
4TC bylo vývojově vzdálené od sériové BX a 4TC Evolution byl ještě méně podobný silniční 4TC verzi. Poslední Evo verze měla víc chladičů vzadu a rozdílné turbodmychadlo (KKK). První Evo verze měla 6 kulatých světel a tato verze byla pouze testována, než byla vytvořena finální verze. Oba typy (Evo a silniční verze) měly hydropneumatické odpruženi. Řazení bylo vypůjčené z typu SM a brzdy z typu CX.
Přední část typu 4TC byla o kousek delší nez klasické Bx protože čtyřválcový dvoulitr byl otočen o 90 stupňů od normálního BX motoru.
4TC bylo rychlé a luxusní auto. Interiér (pro 5 pasažérů) byl podobný pravě uvedenému BX sportu, včetně volantu. Na přístrojové desce bylo přidáno několik kontrolek (například indikátor teploty motoru).
Citroën BX 1/18 výrobce OTTO mobile:
V měřítku 1/18 se žádný z velkých výrobců k modelu BX neměl – stejně jako v případě modelu AX. Změna nastala opět s firmou OTTO mobile, která se v červnu 2010 rozhodla vydat Citroën BX 19 GTi z roku 1987 v Resin modelu. Což je ostrá verze BX druhé generace s již velkými čirými předními blikači a novým interiérem a velkým zadním křídlem. Model vyšel v limitované edici 1500ks a první verze je v červené barvě a určitě se dočkáme ještě dalších verzí, které případně do článku doplním.
Pro nové čtenáře opět zopakuji rozdíly v resin technologii oproti klasickým kovovým modelům. Tradiční postupy s kovovou formou a slitinou kovů bývají velmi drahé, náklady se umoří až při desítkách tisíc vyrobených kusů modelů a i forma je velmi nákladná – to je pro malé firmy a na modely malých sérii značně neefektivní. Naštěstí jsou již k dispozici moderní technologie lití plastů – resinové modely názvem odkazují na původně užívané pryskyřice. Forma je jednodušší a výrobně levnější, zaplatí se mnohem rychleji. Dříve se používaly formy gumové, ty ale poměrně rychle tvrdnou, deformují proporce a lze je využít jen zhruba pro dvacetikusovou sérii modelů. Kovové matrice pro lití a stříkání plastu nemusí mít odolnost těch pro horké kovové slitiny a formu není třeba tak důkladně zakalovat. Resinová forma se v podstatě nezahřívá a tudíž nevyžaduje ani chlazení, odpadají starosti s tepelnou roztažitelností kovů.
V resinu si můžete dovolit i detailnější provedení: to přináší výhodu užších spár.
V případě podstatně dostupnějšího resinu je třeba mít na paměti, že se jedná o statický model, tedy se zjednodušeným neotvíracími prvky. Některé firmy mají dokonce i statická neotáčivá kola, což se naštěstí OTTO mobile netýká. Některé modely OTTO mají resinem vytvořená kola, další novější mají již tradiční gumové pneumatiky. Okna řeší slída, drobné díly jako stěrače, světla a podobně řeší plastická hmota stejně jako u kovových modelů.
Model v měřítku 1/18 je vyráběn již zmíněnou resin technologii, proto není zhotoven z kovu, materiál resinu je ale těžký a hmotnost modelu je dokonce vyšší než u obdobných kovových modelů. Z plastů jsou na BX drobné díly, okna tvoří slída, kola mají gumové pneumatiky. Otvírací a funkční části nečekejte, pouze kola se otáčejí na osičkách.
Karosérie BX je proporčně dobře vyvážená, má všechny detaily vozu a povedla se bez sebemenších výhrad. Lak je nanesen kvalitně bez hrudek, map, prosvítání nebo podobných nešvarů. Potisk je rovnoměrný a pečlivě nanesen. Přední logo znaky tvoří kovová samolepka, proto je velmi plastické a věrné originálu, negativem této technologie je velmi opatrná údržba, na hadřík rovnou zapomeňte. Trochu silnější jsou stěrače, které mohly být jemnější a tenčí, anténa je doslova v měřítku a je velmi tenká. Díky tomu, že se na modelu nic neotevírá, popíšeme si pouze interiér pohledem přes okna. Na dnešní špičku model v interiéru nemá, jedná se spíše o průměrné zpracování.
Některé detaily jsou ale velmi dobré – logo na volantu, detailní přístroje i samolepkou tvořené potahy sedadel jsou pěkné. Naopak chybějící pásy, u kterých jsou pouze protikusy u sedadel a absence mikroplyše na podlaze dojem kazí. Do modelu sice tolik nevidíte, když se neotevírají dveře, ale výrobce zde má co zlepšovat. Plusem modelu jsou kvalitně zpracovaná všechna světla včetně předních mlhových, která se opravdu povedla, jsou jako u originálu a přidávají modelu plus body. Zadní sdružené svítilny se také povedly. Celkově model na exteriér působí nadprůměrně dobře ze všech stran. Podvozek modelu je na dnešní dobu ale velmi slabý, tvoří jej destička s naznačenými hlavními díly podvozku a odlišně nastříkaný výfuk. Zde je ještě také hodně co vylepšovat.
Co se týče zpracování modelu, je vidět, že OTTO stále zvyšuje kvalitu a detailnost svých modelů a za své peníze budete spokojeni. Model jako vše od tohoto výrobce je balen v čisté bílé krabici s polystyrénovou vložkou, protože výrobce svoji produkci prodává výhradně on-line a modely jdou poštou přímo ke sběrateli.
Závěr:
Bez tohoto výrobce bychom se u nás hojně rozšířeného vozu BX asi nedočkali. Zpracování je na velmi dobré úrovni, model je barevně i proporčně věrný originálu. Podvozek je velmi jednoduchý a model nemá otevírací části, s tím se musí každý vyrovnat již sám. Co se mě týče, mohu Vám jen doporučit, za zajímavou cenu obdržíte krásný model. Fotografie jsou od španělského kolegy sběratele impression a zde je odkaz na jeho webové stránky: http://www.freewebs.com/impressivecars/
text B@RT a foto impression
Všechny texty a fotografie podléhají autorským právům a je možné je použít s uvedením linku na server www.diecast.cz u každé fotografie nebo citace. Jinak jen se souhlasem www.diecast.cz.
