Na podrobnou tabulku s variantami modelu >>> KLIKNI ZDE.
Roky výroby: 1969–76 Měřítko: 1/48
Dostupnost: Ve srovnání s většinou dalších modelů balených do okénkových krabiček je Y-8C Stutz méně rozšířený. Difficult – obtížně sehnatelný je model s béžovou texturovanou střechou. Scarce – vzácný je model s červenou maskou chladiče. Rare – raritní jsou první Y-8C-1 Stutz s tenkou přepážkou na podvozku pod volantem a model s nádrží v barvě mosazi. Raritní je také Stutz se světle červenými sedačkami a kaštanovou mřížkou chladiče.
Historie a popis: Dobré prodeje modelů Matchbox v Americe podnítily firmu Lesney k uvedení dalšího amerického automobilu. Návrháři si vybrali za předlohu vůz Stutz série 4E, který proslul pod jménem Bearcat. Nejpopulárnějším provedením tohoto automobilu byl otevřený roadster bez čelního skla (měl pouze malé sklo typu „monokl“). Tuto karosérii měl už ale jiný Yesteryear Y-7B Mercer. Vedení Lesney se proto rozhodlo pro odlišný typ vozu. Konstruktéři se také snažili o „ekonomické“ řešení a využili pro nový model stávajících forem pro výrobu sedaček a střechy z Y-14B Maxwellu. Výsledkem bylo méně obvyklé provedení roadsteru Stutz s trochu těžkopádným rámem čelního skla.
Kovové odlitky modelů se během výroby skoro neměnily. Velmi vzácná je první varianta podvozku se slabším příčným výstupkem pod volantem. Všechny další verze Y-8C Stutz Roadster už mají tento výstupek zesílený.
Plastová střecha modelu byla hladká, vzácně se vyskytla i texturovaná. Lesney použil stejný typ plastové střechy, kterou měl už Y-14B Maxwell Roadster. Její uchycení mezi zadní část sedaček a karoserie ale bylo problematické. Sedačky se snadno uvolňují a střecha sklouzává, zvláště když jejich nestálá umělá hmota časem dost sublimuje. Tento nedostatek se projevoval už v době výroby modelu. Stejná střecha a sedačky byly přesto i po roce 1974 použity na dalších modelech jako Y-13C/26 Crossley a samotné sedačky také na Y-25 Renault a Y-44 Renault Bus. .
Barva modelu: Do roku 1972 se Y-8C Stutz Roadster stříkal v méně výrazné tmavočervené metalíze. Barva modelu má různé odstíny, starší modely jsou většinou tmavší. Jde ale o kolísání kvality barev a nikoliv o uznávané jako varianty. Nádrž byla pokovená mědí, vzácně zlatavou mosazí. Sedačky a maska byly zelené. Vzácné modely pozdějších sérií mají masku červenou a sedačky světle červené. Střecha byla do roku 1972 béžová.Krabičky: Do roku 1972 se Y-8C Stutz balil jen do okénkových krabiček typu F a vzácně i do boxů G. Vyskytoval se také v posledním dárkovém balení Gift Set G-5 z roku 1969, na kterém představoval jeho obrázek hlavní motiv. V letech 1968 až 1969 se Stutz ve Spojených státech prodával také v balení US-3. Distribuční společnost Freda Bronnera ho nechala balit i do „blisterpackového“ balení US-4 se závěsným kartonem, na kterém byl obrázek Stutze přenesený ze zadní strany krabičky F.
Model ve své době: Model Stutze ve své době nevyvolal zvláštní pozornost. Přestože měla jeho atraktivitu zvýšit neautentická metalíza, její odstín byl nevýrazný. Dalšímu vývoji modelu neprospěla ani nastávající krize firmy Lesney, kterou začala drtit konkurence amerického Mattelu.
Y-8C Stutz byl poslední Yesteryear, který Lesney zavedl do výroby s klasickými kovovými „loukoťovými“ koly. Po roce 1973 vedení Lesney váhalo, jestli má tento model inovovat pro další výrobu. Jeho dosavadní obchodní výsledky nebyly výrazné, ale nakonec převážilo to, že velikost Stutze umožňovala jeho přechod na nová širší unifikovaná kola. Tato přestavba ani nová neautentická modrá metalíza jeho modelové věrnosti nijak neprospěly. V roce 1974 se objevil v sérii Yesteryear také nový dravěji vyhlížející Y-14C 1931 Stutz Bearcat, který už zapadal do nového zaměření na automobily třicátých let.
Skutečný 1914 Stutz Type 4E Roadster – Bearcat: Automobilka Stutz vznikla v americkém státu Indiana, kde její automobily proslavily úspěchy ve světoznámém závodě 500 mil Indianapolis. Popiska na krabičce uvádí, že se Stutz v Americe stal symbolem elegance a síly.
Stutz Type 4E z roku 1914 měl čtyřválcový motor o objemu 6388 ccm s hlavou typu T a bočními ventily. Jeho motor dosahoval na brzdě 60 koňských sil a tradičně měřený výkon byl vyšší než 36 koní. Automobil s ním zrychloval z 0 na 80 kilometrů v hodině za 17,5 vteřiny a jel až 128 kilometrů v hodině. Třístupňová převodovka Stutze Bearcat byla vmontována do zadní nápravy, díky čemuž měl vůz optimální rozložení hmotnosti. Zadní náprava byla byla poháněna moderní kardanovou hřídelí.
Na podrobnou tabulku s variantami modelu >>> KLIKNI ZDE.
Alexandr Pícha
Všechny texty a fotografie podléhají autorským právům a je možné je použít s uvedením linku na server www.diecast.cz u každé fotografie nebo citace. Jinak jen se souhlasem www.diecast.cz.
