Varianty modelů Matchbox – 2. díl: Oficiální i neuznávané verze a padělky

Předprodukční prototyp Y-2C Vauxhall byl navrhován v červené a modré barvě (fotografie byla převzata z aukční síně Vectis). Od toho ale Lesney nakonec upustil a finální model dostal karosérii v méně autentické červené metalíze se stříbrnou kapotou.

1) Předprodukční varianty

K sehnání jsou někdy i plastové předpodukční modely novějších malých aut Matchbox série 1-75 z devadesátých let. Ty sloužily vývojovému středisku Matchbox Ltd. k posouzení tvaru ještě před náročnou výrobou tlakových odlévacích forem. Pozdější vlastníci někdy tyto formy prý příležitostně odprodávali. Existují ale i jejich falsifikáty. A protože je velmi těžké posoudit, nakolik jsou tyto necertifikované provizorní předprodukční verze pravé, nebývají ani příliš drahé.

2) Oficiální verze modelů Matchbox
Pravou a uznávanou verzí modelu je podle světové asociace MICA taková varianta, kterou vedení Lesney Products schválilo do výroby a která se jako taková prodávala u oficiálních prodejců značky Matchbox. Pouze tyto verze MICA uvádí ve své Bílé knize modelů Yesteryear. Stejná pravidla ctí i odborník Charlie Mack ve svých publikacích o serii 1-75 a dalších. To ovšem neznamená, že publikace MICA a Charlieho Macka jsou úplné a bezchybné. Vedení Lesney i pozdější vlastníci značky Matchbox si často nevedli přesnou evidenci. V Bílé knize například chybí některé verze, které Lesney Products vyvážel do Ameriky, Austrálie a na další zahraniční trhy, včetně bývalého Československa. Tuto jinak špičkovou publikaci sestavovali hlavně britští odborníci, kteří jednak nemusejí mít k dispozici všechny informace a varianty a navíc jsou jako „domácí“ autoři trochu žárliví na svou pravdu o svém „národním“ produktu Matchbox.

3) Chyby ve výrobě a neúmyslně vzniklé varianty
Tak jako v každém oboru, docházelo pochopitelně i při výrobě a montáži matchboxů s vysokým podílem lidské práce k občasným chybám. Narazíte tak na Y-4A Sentinel bez prostředního sloupku předního okna; ypsilonku s jedním kolečkem menším než ostatní, a nebo na třeba malé autíčko ze série Matchbox 1-75, které má obráceně nalisovaný podvozek s kolečky. Pokud ale vedení Lesney neschválilo tuto podobu do výroby, nejsou to oficiální verze a Bílá kniha MICA ani Mackovy publikace je jako takové ani neuvádějí. Přesto sběratelé tyto modely s nefalšovanými výrobními chybami s oblibou vyhledávají. Jejich cena bývá často až dvakrát vyšší než hodnota „obyčejných“ bezchybně vyrobených modelů příslušné varianty.

Asociace MICA se ale někdy snaží popisovat jako chyby ve výrobě i některé verze, které autoři Bílé knihy nestačili zaznamenat. Jde zejména o poslední modely rušené číselné řady, které se vyrobily doslova v poslední dny a hodiny, když už docházela poslední barva, některé komponenty nebo obtisky. Příkladem je jsou třeba Y-5A Bentley se zelenými sedačkami v barvě karoserie nebo Y-11B Packard bez bočních nálepek. Nálepky se z Y-11B Packard dají odstranit, takže to jeho cenu příliš nezvyšuje, ale takový Y-5A Bentley bez červené barvy na sedačkách je ještě více ceněný než Y-6B Bugatti nebo Y-7B Mercer bez zlaté barvy na chladiči. 

4) „Svačinové“ verze
Tyto verze jsou vlastně do značné míry profesionální padělky. Vznikaly přímo v dílnách Lesney Products, kde si někdy o přestávkách nebo před koncem směny zaměstnanci firmy bez vědomí managementu nastříkali modely jinou barvou nebo jinak „jen tak pro sebe“ upravili. MICA ani většina „neorganizovaných“ sběratelů tyto modely neuznává.

5) Podomácku upravené modely
Padělání modelů je ve sběratelském světě nejhorší zavrženíhodná špinavost. V dalších článcích na DieCast.cz se dočtete, co a jak se nejčastěji padělá. Naštěstí není řada matchboxů natolik drahá, aby se rozsáhlejší padělání vyplatilo. Největším nebezpečím jsou nejčastěji modely, které si zkušení a šikovní modeláři upravili sami pro sebe, ale pak se nějakou rolí osudu dostaly do světa.

Ani tento vzácný Y-5A Bentley se zelenými sedačkami MICA neuznává. Asi se nevyskytl v Británii, ale do Československa se jich v roce 1962 pár dovezlo. Jako verzi ho uvádí i proslulá publikace Lubomíra Kovaříka Modely Matchbox série Yesteryear z roku 1979. Nedopatřením je ovšem krabička C, protože se tato verze balila jen do posledních boxů D1.

Ideálním zdrojem objevování vzácných modelů přitom nejčastěji nejsou rizikové internetové aukce, ale sbírky původních majitelů nebo aspoň poctivých sběratelů. Jejich modely nebývají tolik předražené a hlavně se od původního vlastníka dozvíte neocenitelné informace o tom, za jakých okolností a kde se objevily. Laici většinou netuší, jakou mají jejich modely hodnotu. Protože zpravidla cosi slyšeli o drahých matchboxech, cenu i obyčejných modelů z neznalosti často značně přehánějí. Naopak ale nemají povědomí o hodnotě těch nejvzácnějších variant. Právě z těchto zdrojů ale ještě stále můžete objevit dokonce novou variantu, o jejíž existenci netuší ani světová asociace MICA.

Zdroje informací:
Základním pramenem pro varianty v sérii Model of Yesteryear je tzv. Bílá kniha Světové asociace sběratelů modelů Matchbox MICA. Malé modely řady 1-75 a dalších popisuje ve svých publikacích nejlépe americký odborník Charlie Mack. Zejména v případě modelů Yesteryear Vám ale doporučujeme se přečíst si příslušné popisy a tabulky všech variant na Vašem webu DieCast.cz. U modelů, které se nám už podařilo zpracovat jdeme totiž dále než dostupné materiály a publikované materiály v detailech často průběžně doplňujeme informacemi, které se nám aktuálně podařilo získat.

Související příspěvek:
Varianty modelů Matchbox – 1. díl: Konstrukční, designové a přechodové verze 

Alexandr Pícha